ERS

Družice ERS provozované společností ESA (European Space Agency) se staly první satelitní řadou pořizující radarová data pro komerční účely. Hlavním přístrojem na palubě je SAR, čili radar se syntetickou aperturou, který umožňuje získat data bez ohledu na světlo či oblačnost. Tomu odpovídají cíle mise zaměřené na aplikace v životním prostředí a mapování.

Mise ERS-1, satelitu s vynikajícím a na svou dobu unikátním zařízením, byla původně koncipována především pro vědecké účely, komerční využití dat bylo druhořadé. Jakmile však o čtyři roky později přibyl na oběžné dráze ERS-2, aplikace v komerční sféře se staly prioritou.
Oba satelity mají téměř shodné přístrojové vybavení a tak si data pocházející z výhodné “tandemové spolupráce” družic našla široké pole zákazníků.
Družice byly postaveny v konsorciu s Deutche Aerospace. ERS-1 byl vynesen na oběžnou dráhu v červenci 1991 raketou Ariane z kosmodromu v Kourou. ERS-2 ho následoval v dubnu 1995 (o čtyři roky později).

Obě družice ERS se pohybují na heliosynchronní dráze s inklinací 98° 52’ a výškou mezi 782 až 785 kilometry. Termínové rozlišení je 35 dnů. Během “tandemové fáze” ERS-2 následuje s jednodenním zpožděním za ERS-1, což umožňuje pořizování stereo dvojic snímků. Dráha obou družic je udržována stabilní s odchylkou nejvíce 1km od určené trasy. Silné radarové pulsy vysílané družicí jsou nutné, aby vyprodukovaly odezvové signály, k jejichž zachycení slouží desetimetrová anténa. V důsledku toho jsou satelity dosti těžké – každý z nich má hmotnost zhruba 2,3 tuny. Sama užitečná zátěž váží kolem 1000 kg a k provozu v plném operačním nasazení potřebuje 1kW elektrické energie. Tu zajišťují solární panely s 12-ti metrovou délkou.


Družice ERS provozované společností ESA (European Space Agency) se staly první satelitní řadou pořizující radarová data pro komerční účely. Hlavním přístrojem na palubě je SAR, čili radar se syntetickou aperturou, který umožňuje získat data bez ohledu na světlo či oblačnost. Tomu odpovídají cíle mise zaměřené na aplikace v životním prostředí a mapování.

SAR
Hlavním přístrojem na palubě je SAR – radar se syntetickou aperturou fungující v Image modu – získává data bez ohledu na světlo či chod počasí. SAR může operovat i v tzv. Wave modu, instrumentem pro měření výšky vln a jejich frekvence.
Spolu s Wind Scatterometerem pro měření směru a rychlosti větru tvoří soubor přístrojů nazývaných Active Microwave Instrument (AMI). Jejich parametry obsahuje následující tabulka:

Senzor Vlnová délka Frekvence Polarizace Rozlišení
SAR Image Mode C-band 5.3 Ghz VV 10-30m
SAR Wave Mode C-band 5.3 GHz VV 30m
Wind Scatterometer C-band 5.3 GHz VV 50km

ERS je vybaven IDHT (Instrument Data Handling and Transmission’ systémem ), který zaručuje přenos dat Image modu v reálném čase.

Data s plným rozlišením SAR pokrývají většinu zemského povrchu a značnou část povrchu oceánů. Pozemní síť tvoří 6 velkých přijímacích stanic – Kiruna (Švédsko), Fucino (Itálie), Maspalomas (Kanárské ostrovy), Tromso (Norsko), Gatineau a Prince Albert (Kanada).

Aplikace
Získání dat přes mlhu, oblaka i mírný déšť poskytuje velké množství aplikací těchto dat. Radarové vlny také více pronikají porostem, do půdy nebo do sněhové pokrývky, takže dovolují získat informace i o podpovrchové vrstvě. Geometrie radarového měření je rovněž odlišná od většiny optických měření, protože se používá šikmý pozorovací úhel namísto vertikálního směru obvyklého u optických skenerů. Typickými aplikacemi pro tento typ dat je geomorfologické mapování, mapování seismických pohybů, sedání a sesuvů půdy, mapování a monitorování vývoje ledovců nebo tvorba digitálního modelu terénu.

 

Družice ERS

Družice Senzor Typ dat Počet pásem Prostorové rozlišení [m] Archiv od
ERS-2 AMI Radarová 1 25.0 1995
ERS-1 AMI Radarová 1 25.0 1992
 
 

nahoru