IRS

Indie se stala sedmým národem světa s programem na vývoj telekomunikačních a meteorologických družic a satelitů pro dálkový průzkum Země. Indická Indian Space Research Organization (ISRO), která na programu spolupracovala s takovými organizacemi jako jsou CIS/USSR, US nebo ESA, se v krátké době zařadila mezi ně. V současné době má ISRO ve vývoji více než tucet satelitů plánovaných pro start v příští dekádě.

 

První generace družic IRS


První satelit pro dálkový průzkum Země IRS-1A byl vypuštěn 17.3.1988. S multispektrálními skenery LISS-1 a LISS-2A&B dosahoval rozlišení 72,5 a 36,25 metru. O tři roky později ho následoval IRS-1B s prakticky stejným přístrojovým vybavením. Obě družice byly vyneseny na oběžnou dráhu ruskou raketou Vostok, od roku 1993 se vedle nich používalo i vlastních indických raket PSLV. Tak tomu bylo i v případě IRS-1E, který skončil ve vlnách oceánu. Kromě satelitů řady IRS-1X spatřily světlo světa experimentální družice IRS-P, které testovaly instrumenty MOS (Multispectral Optoelectronic Scanner) a WiFS (Wide Field Sensor) se zaměřením na vegetaci, geologické mapování a monitoring sněhové pokrývky.

 

nahoru

Druhá generace družic IRS


Družice IRS-1C byla úspěšně vypuštěna na oběžnou dráhu ruskou raketou 28. prosince 1995. Je to první z druhé generace indických družic pro dálkový průzkum, která má oproti svým předchůdcům podstatná vylepšení. Na palubě nese tři odděleně pracující senzory. Hlavním je skener pořizující panchromatická data s rozlišením 5,8 m a šířkou záběru 70 km. Skener má možnost bočního pohledu do stran až o úhel 26 stupňů na obě strany a tím i pořízení stereodvojic. Druhým přístrojem je multispektrální skener LISS III, který pracuje v pěti spektrálních pásmech – třech ve viditelné, jednom v blízké IČ a jednom v krátkovlnné IČ oblasti spektra. Rozlišení v případě prvních čtyřech pásem je 23,5 m, pátého 70 m. Velikost scény je 141 km x 141 km. Třetím přístrojem je širokoúhlý skener WiFS, který pořizuje data s rozlišením 188,3 m a šířkou záběru 810 km.

Družice IRS-1D se pohybuje na oběžnou dráze od 29. září 1997. Její přístrojové vybavení je totožné s IRS-1C, což umožňuje pořizování stereodvojic snímků a dat ve vysoké termínové frekvenci.

Data IRS si za poměrně krátkou dobu dobyla své místo na světovém trhu. Se svým rozlišením 5,6 m vyplňují mezeru mezi desetimetrovým Spotem a nastávající generací jednometrových satelitů. Data IRS jsou přijímána pro evropské uživatele v pozemních stanicích v Neustrelitz, Fucinu a Kiruně.

17. října 2003 vynesla indická raketa PSLV-C5 z kosmodromu Satish Dhawan Space Centre-SHAR na oběžnou dráhu nejmodernější družici dálkového průzkumu postavenou Indickou organizací pro kosmický výzkum (ISRO) s označením IRS-P6 nazvanou ResourceSat-1. Jedná se o desátou družice ISRO v řadě družic IRS (Indian Remote Sensing Satellite), která má nejen zajistit trvalou dodávku dat poskytovaných dosud družicemi IRS-1C a IRS-1D, jež překračují svoji plánovanou dobu životnosti, ale také pořizovat data s mnohem lepší kvalitou. Družice se pohybuje na slunečně-synchronní dráze ve výšce 817 km. Na palubě družice je záznamové zařízení s kapacitou 120 Gb, kam se ukládají data naměřená mimo dosah pozemních stanic.
ResourceSat-1 nese tři přístroje:
  • Elektronický skener LISS-IV se třemi spektrálními pásmy ve viditelném a blízkém infračerveném spektru (VNIR): 0,52 – 0,59 um, 0,62 – 0,68 um, 0,77 – 0,86 um s prostorovým rozlišením 5,8 m. Pracuje ve dvou režimech: v multispektrálním je šířka záběru 23 km a v panchromatickém 70 km. Je schopen měřit šikmo pod úhlem až 26° po obou stranách dráhy, a tak pořizovat stereoskopické dvojice a dosáhnout až pětidenní termínové rozlišení.
  • Elektronický skener LISS-III má oproti LISS-IV navíc čtvrté spektrální pásmo 1,55 – 1,70 um. Měří ve všech pásmech s prostorovým rozlišením 23,5 m a šířkou záběru 141 km.
  • Širokoúhlový skener AWiFS s prostorovým rozlišením 56 m při šířce záběru 740 km a spektrálním rozlišením jako u LISS-3. Skener má radiometrické rozlišení 10 bit, zatímco ostatní dva předešlé jen 7 bit.
 

nahoru

Cartosat-1


5. května 2005 byla vynesena na oběžnou dráhu družice Cartosat-1, která je jedenáctou družicí IRS. 1 560kilogramů vážící družice je zaměřena především na kartografické účely. Na palubě nese dvě panchromatické kamery, které pořizují data, z nichž lze získat stereosnímky s prostorovým rozlišením 2.5m a šířkou záběru 30km. Kromě běžného předzpracování a transformací mohou být data během následného zpracování dobře spojena s daty pořízenými skenerem LISS IV.

Cartosat-1 je nejmodernějším typem družice pro dálkový průzkum Země, kterou postavila Indická kosmická výzkumná organizace (ISRO). Hlavním posláním této družice je podpora kartografických aplikací.

Cartosat-1 nese dva moderní elektronické skenery pracující v panchromatickém pásmu elektromagnetického spektra. Optické osy obou skenerů jsou skloněny tak, že jeden snímá území pod sklonem 26° od vertikály směrem vpřed a druhý pod sklonem 5° vzad vzhledem ke směru letu. Během přeletu jsou tak pořízena stereoskopická data snímaného území. Celá družice se navíc může natáčet do stran, což umožňuje častější snímání vybraného území. Cartosat-1 nese na palubě také přístroj s palubní pamětí s kapacitou 120Gigabitů pro ukládání dat, která jsou vyslána na pozemní stanici, jakmile se družice dostane v průběhu přeletu do komunikačního prostoru stanice. Pořízená data jsou komprimována, kódována, formátována a odeslána na pozemní stanici, kde dochází k jejich úpravě. Ze stereodat lze vytvořit kvalitní digitální model terénu.

Radiometrická rozlišovací schopnost skenerů je 10 bitů, jejich šířka záběru je 30km ve stereo a 55km v mono módu. Požadavek na propustnost dat při rozlišovací schopnosti 2.5m je 340MB/s při 10 bitovém kvantování. Velké objemy dat jsou komprimovány pomocí jpeg komprese v poměru 3.2:1, aby vyhověly možnostem vysílače pracujícího v pásmu X s propustností 105MB/s.

Pro tvorbu velmi přesných produktů byla zřízena knihovna pozemních kontrolních bodů (GCPs). V plánu je možnost poskytování mono i stereosnímků podle zájmového území s nejmenší plochou 25km x 25km. Výchozím souřadnicovým systémem je WGS 84, pro produkty s velkým měřítkem Cassiniho projekce. Data z této družice jsou v Evropě přijímána pozemní stanicí v Neustrelitz (Německo).

Cartosat-1 zaplnil dosavadní mezeru v získávání výškových údajů. Data z Cartosatu poskytují podklady pro tvorbu a aktualizace topografických map, podporují rozvoj nových aplikací v městském i venkovském plánování, správě vodních i přírodních zdrojů, umožňují sledování katastrof a jejich následků, atd.

 

nahoru

Družice IRS

Družice Senzor Typ dat Počet pásem Prostorové rozlišení [m] Archiv od
CartoSat-2F HRMX Optická 4 2.0 2018
CartoSat-2F PAN Optická 1 0.65 2018
CartoSat-2D HRMX Optická 4 2.0 2017
CartoSat-2D PAN Optická 1 0.65 2017
CartoSat-2E HRMX Optická 4 2.0 2017
CartoSat-2E PAN Optická 1 0.65 2017
CartoSat-2C HRMX Optická 4 2.0 2016
CartoSat-2C PAN Optická 1 0.65 2016
Resourcesat 2 AWiFS Optická 4 56.0 2011
Resourcesat 2 LISS-III Optická 4 23.5 2011
Resourcesat 2 LISS-IV Optická 1 5.8 2011
Resourcesat 2 LISS-IV Optická 3 5.8 2011
CartoSat-2B PAN Optická 1 0.8 2010
CartoSat-2A PAN Optická 1 0.8 2008
CartoSat-2 PAN Optická 1 0.8 2007
CartoSat-1 PAN A Optická 1 2.5 2005
CartoSat-1 PAN F Optická 1 2.5 2005
IRS-P6 AWiFS Optická 4 56.0 2003
IRS-P6 LISS-III Optická 4 23.5 2003
IRS-P6 LISS-IV Optická 1 5.8 2003
IRS-P6 LISS-IV Optická 3 5.8 2003
IRS-1D LISS-III Optická 4 23.0, 70.0 1997
IRS-1D PAN Optická 1 5.8 1997
IRS-1D WiFS Optická 2 188.0 1997
IRS-1C LISS-III Optická 4 23.0, 70.0 1996
IRS-1C PAN Optická 1 5.8 1996
IRS-1C WiFS Optická 2 188.0 1996
 
 

nahoru