Zprávy ze světa

B68d7_illustration
31.05.2020

Nová družice Cartosat-3...

… je nejvyspělejší indickou družicí optického dálkového průzkumu Země.

Indie v roce 2020 uvádí do provozu družici, která jí má poskytovat velmi podrobná obrazová data v rozlišení výrazně lepším než 0.5 metru.
Stavitelem a provozovatelem této družice Cartosat-3 je Indická kosmická agentura ISRO (z angl. Indian Space Research Organisation).
Družice o hmotnosti 1625 kg byla umístěna na oběžnou dráhu ve výšce 509 km a má
pro Indii pořizovat černobílé (panchromatické) snimky povrchu Země v rozlišení 28 cm
a barevné (multispektrální) snímky v pásmech viditelného světla a blízkého infra-červeného záření v rozlišení 1.14 metru, které ale mohou výpočtem pomocí zaostření panchromatickým podrobným kanálem (tzv. pansharp) také získat rozlišení podrobností 28 cm.
S takovou podrobností pořizovaných dat by se jednalo o dosud nejlepší družici dálkového průzkumu Země určenou i pro civilní použití, nikoliv pouze vojenské a špionážní.
Předchozí indické družice řady Cartosat-2 pořizovaly obrazová data s nejlepším rozlišením 0.65 metru. Technicky je proto nová Cartosat-3 nejpokročilejší družice dálkového průzkumu Země, jakou dosud agentura ISRO postavila.

Pro Indii je vlastnictví družice, která svými parametry odpovídá družicím předních kosmických velmocí, i významným propagandistickým úspěchem. Indie může použít velmi podrobná obrazová data z družice Cartosat-3 i pro dohled nad svým znepřáteleným sousedem Pákistánem, se kterým má především kvůli sporům o území Kašmíru napjaté vztahy už od roku 1947, kdy obě tyto země jako nezávislé republiky vznikly. Čtyřikrát tyto spory přerostly v krátké války, přičemž náhle vypuknutí další války by bylo nyní o to nebezpečnější, že v současnosti už obě země mají vlastní jaderné zbraně (Indie od roku 1974 a Pákistán od roku 1998), počet vyrobených jaderných hlavic se u každé z těchto zemí odhaduje na zhruba 140 kusů.

Novou družici Cartosat-3 společně s 13 dalšími malými družicemi vynesla indická raketa PSLV (z angl. Polar Satellite Launch Vehicle) 27. listopadu 2019 z kosmodromu Šríharikota. Čtyřstupňová přes 44 metrů vysoká raketa PSLV odstartovala ve své nejsilnější konfiguraci XL na bocích s posilou šesti extra silných přídavných motorů pracujících na tuhá paliva. Let dostal označení C47 a rakety PSLV si ho jeho bezchybným dokončením připsaly do statistiky k předchozím 45 úspěšným startům, oproti nimž stojí
2 neúspěšné a 1 částečně neúspěšný.
Dříve rakety v konfiguraci PSLV-XL úspěšně vynesly například sondu Chandrayaan-1
k Měsíci (22.10.2008) a k Marsu sondu Mars Orbiter Mission Mangalyaan (5.11.2013).

Obr.: Indická raketa PSLV startuje 27.11.2019 k letu s družicí Cartosat-3. Zdroj: ISRO

 

Obr.: Indická raketa PSLV startuje 27.11.2019 k letu s družicí Cartosat-3. Zdroj: ISRO

Dalšími družicemi vynesenými při letu s družicí Cartosat-3 jako vedlejší komerční náklad byly americké soukromé družice typu CubeSat 3U, tj. družice s rozměrem 30×10x10 cm a hmotností několik kilogramů.

Dvanáct těles byly družice SuperDoves skupiny Flock 4p pořizujících barevná obrazová data v rozlišení 3-5 metrů pro soukromou americkou společnost Planet.

Zbývající položkou sekundárního vyneseného nákladu je americká družice Meshbed, kterou postavila firma Analytical Space Inc. k otestování antény od společnosti Mitre
pro ultraširokou škálu frekvencí a k prověření potenciálu této antény zrychlit přenos družicových dat na pozemní stanice.
Společnost Mitre Corporation je americká nezisková společnost spravující federálně financovaná výzkumná a vývojová střediska. Na vývoji antény testované družicí Meshbed spolupracovala Mitre s Výzkumnou laboratoří námořnictva USA (Naval Research Laboratory).

První zkušební snímky pořídila indická družice Cartosat-3 už měsíc po startu, tj. v prosinci 2019. Takové snímky slouží pouze k základnímu otestování funkčnosti přístrojů, po jejich pořízení následuje vždy ještě několik měsíců trvající období zkoušek systémů a kalibrace přístrojů, než je družice prohlášená za plně provozuschopnou.

Obr.: Černobílý zkušební snímek plochy letiště Dauhá (angl. Doha), hlavním městě Kataru, pořízený družicí Cartosat-3 dne 28.12.2019. Zdroj: ISRO

 

Obr.: Černobílý zkušební snímek plochy letiště Dauhá (angl. Doha), hlavním městě Kataru, pořízený družicí Cartosat-3 dne 28.12.2019. Zdroj: ISRO

První zkušební snímky se většinou začnou pořizovat ihned, jak je k tomu družice připravená a za první snímané území se zvolí první vhodná oblast, nad kterou družice přelétá a zároveň splňuje podmínky dostatečného osvětlení sluncem a nepřítomnost oblačnosti. U družice Cartosat-3 první snímky zachytily území Kataru, emirátu na Arabském poloostrově, jeho hlavní město Dauhá, jeho letiště a mezi dalšími objekty i velký Chalífův mezinárodní stadion, otevřený v březnu 1976 a pojmenovaný po katarském emírovi Chalífovi ibn Hamád Al-Sání (angl. Khalifa bin Hamad Al Thani). Tento stadion byl zrekonstruován a rozšířen v roce 2005, takže v současnosti pojme až 50 000 diváků
a přestože je víceúčelový, je znám hlavně jako místo domácích zápasů Katarské fotbalové reprezentace a jako jedno z budoucích dějišť Mistrovství světa ve fotbale
v roce 2022.

Obr.: Barevný zkušební snímek Chalífova mezinárodního stadionu v Dauhá (angl. Khalifa International Stadium) pořízený družicí Cartosat-3 dne 28.12.2019. Zdroj: ISRO

 

Obr.: Barevný zkušební snímek Chalífova mezinárodního stadionu v Dauhá (angl. Khalifa International Stadium) pořízený družicí Cartosat-3 dne 28.12.2019. Zdroj: ISRO

Plánovaná životnost družice Cartosat-3 je v délce nejméně 5 roků provozu na oběžné dráze, je ale běžné, že podobné družice dokáží reálně pracovat mnohem déle.
Pokud nedojde k nečekané závadě na některém životně důležitém systému družice,
pak je jediným limitujícím parametrem množství paliva pro udržování oběžné dráhy,
z dlouhodobého hlediska pak postupná degradace elektroniky kvůli vesmírné radiaci.
V plánu je vypuštění dvou dalších družic Cartosat-3A a Cartosat-3B, buď ještě v roce 2020, nebo v roce příštím.
Data nasnímaná družicemi Cartosat-3 jsou určená pro indické vládní organizace, vojenské i civilní. Přestože je po datech velmi vysokého rozlišení celosvětově velká komerční poptávka a je jen velmi málo družic schopných pořizovat data s podobně podrobným rozlišením, indická vládní politika se dosud stavěla poměrně odmítavě
k možnosti poskytovat komerčně družicová data s rozlišením lepším než 1 metr všem zájemcům. Zejména ale po zprovoznění více družic, které by mohly nasytit vládní poptávku, lze doufat, že zbylé volné kapacity družic by se mohly využít i pro komerční zákazníky, protože se tak provozovateli družice mohou finanční náklady na její stavbu bohatě vrátit zpátky.

Starší článek o vypuštění družice Cartosat-2F je zde.
Průběžně aktualizovaný seznam družic pořizujících komerčně dostupná obrazová družicová data velmi vysokého rozlišení je zde.

Článek zpracoval: Jiří Šustera

 

nahoru

zpět