Zprávy ze světa

9d5f3_illustration
30.10.2020

Velký počet nových družic...

… dálkového průzkumu vypouští nadále Čína, poprvé vyzkoušela nový bezpilotní raketoplán.

I přes globální problémy s epidemií covid-19, která se začala šířit v prosinci roku 2019
z čínského města Wu-chan, dopravila Čína na oběžnou dráhu i v roce 2020 velké množství družic dálkového průzkumu Země.

Seznam úspěšně vynesených čínských družic dálkového průzkumu Země ze skupiny Gaofen do konce října 2020:
31. květen – družice Gaofen-9 02
raketou Dlouhý pochod-2D z kosmodromu Ťiou-čchüan (angl. Jiuquan, SLS-2),
17. červen – družice Gaofen-9 03
raketou Dlouhý pochod-2D z kosmodromu Ťiou-čchüan (angl. Jiuquan, SLS-2),
3. červenec – družice Gaofen Duomo
raketou Dlouhý pochod-4B z kosmodromu Tchaj-jüan (angl. Taiyuan, LC-9),
6. srpen, družice Gaofen-9 04
raketou Dlouhý pochod-2D z kosmodromu Ťiou-čchüan (angl. Jiuquan, SLS-2),
23. srpen, družice Gaofen-9 05
raketou Dlouhý pochod-2D z kosmodromu Ťiou-čchüan (angl. Jiuquan, SLS-2),
7. září, družice Gaofen-11 02
raketou Dlouhý pochod-4B z kosmodromu Tchaj-jüan (angl. Taiyuan, LC-9),
15. září 6 družic Gaofen-03B a 3 družice Gaofen-03C
raketou Dlouhý pochod-11H z lodě ve Žlutém moři,
11. října družice Gaofen-13
raketou Dlouhý pochod-3B z kosmodromu Si-čchang (angl. Xichang, LC-2).

Připravené jsou družice Gaofen-02D a Gaofen-02F, které by měly být vypuštěné
na oběžnou dráhu ještě před koncem roku 2020, nebo brzy na počátku roku příštího.

A to jsou pouze družice skupiny Gaofen, o nichž je známo více technických podrobností a jimiž pořízená obrazová data jsou v určité míře dostupná pro komerční zákazníky. Kromě nich Čína vypouští i další družice, o nichž toho není příliš známo a jimi pořízená data jsou vyhrazená pro použití pouze čínskými vládními institucemi, často se spekuluje
o jejich vojenském průzkumném účelu.
Mezi takové se řadí například družice Yaogan a 24. března 2020 se tato skupina rozšířila o družice Yaogan 30-06 01, Yaogan 30-06 02, Yaogan 30-06 03, které vynesla raketa Dlouhý pochod-2C, z kosmodromu Si-čchang (angl. Xichang Satellite Launch Center, LC-3) a znovu 26. října 2020 další raketa Dlouhý pochod-2C ze stejného kosmodromu dopravila na oběžnou dráhu tři družice Yaogan 30-07 01, Yaogan 30-07 02 a Yaogan 30-07 03.

Vysokou čínskou kosmickou aktivitu ještě lépe ukazují souhrnná čísla počtů letošních startů podle jednotlivých zemí (do konce října 2020):
USA 32 startů (29 úspěšné a 3 neúspěšné, započítány jsou ale i starty soukromých společností se sídlem v USA),
Čína 31 startů (27 úspěšných a 4 neúspěšné),
Rusko 12 startů (všechny úspěšné),
Evropa 4 starty (všechny úspěšné),
Japonsko 3 starty (všechny úspěšné).

Kromě vysokého počtu startů a ještě většího počtu vynášených družic, kdy je při každém startu vyneseno většinou hned několi družic najednou, zkouší Čína i různé technické novinky. Jednou z nich jsou starty raket s družicemi ze základen plujících na moršké hladině.

První námořní start rakety Dlouhý pochod-11 se uskutečnil 5. června 2019, tehdy to ale bylo z velké plovoucí plošiny obdélníkového tvaru.
Letošní námořní start naopak proběhl z plavidla vzhledem se příliš nelišící od běžné lodě. Proti původní hodně neohrabaně vypadající plošině je tato loď (označovaná jako De Bo-3) zjevně mnohem praktičtější.

Obr.: Detail vypouštěcího zařízení s raketou Dlouhý pochod-11 na palubě lodě připravované v přístavu před vyplutím na odpalovací stanoviště. Zdroj: China Central Television (CCTV)

 

Obr.: Detail vypouštěcího zařízení s raketou Dlouhý pochod-11 na palubě lodě připravované v přístavu před vyplutím na odpalovací stanoviště. Zdroj: China Central Television (CCTV)

Takto vypouštěná čtyřstupňová raketa Dlouhý pochod-11 má průměr trupu 2 metry,
délku 20.8 metru a je schopná vynést zhruba 500 kg nákladu na oběžnou dráhu do výšky až 500 km.
Raketa byla plánovaně stavěná pro starty z méně obvyklých míst, její trubkovité startovní zařízení lze teoreticky umístit i na pozemní mobilní odpalovací stanoviště, jako je například silný automobilový tahač nebo vlak.
Hlavní odlišnost spočívá v tom, že raketa je při startu nejdříve pomocí generátoru horkého plynu katapultována z odpalovacího zařízení do výšky a až pak raketa zažehne motor prvního stupně, jehož plný zážeh v nulové výšce by jinak startovní zařízení zničil. Takto jsou odpalované i větší vojenské rakety z lodí, ponorek a pozemních tahačů, stejně tak startují i mezikontinentální balistické střely z podzemních sil. Konstruktéři se tedy buď inspirovali u vojenských kolegů, v horším případě je lze podezírat, že raketa Dlouhý pochod-11 mohla být projektovaná i pro možné vojenké použití.

Obr.: Raketa Dlouhý pochod-11 startuje 15.9.2020 z lodě ve Žlutém moři. Zdroj: China Central Television (CCTV)

 

Obr.: Raketa Dlouhý pochod-11 startuje 15.9.2020 z lodě ve Žlutém moři. Na snímku je zachycená v okamžiku po vymrštění ze startovního zařízení těsně před zážehem svého raketového motoru. Zdroj: China Central Television (CCTV)

Druhou významnou čínskou novinkou letošního roku je zkouška bezpilotního znovu použitelného miniraketoplánu. Ten byl vynesen v uzavřeném nákladovém prostoru rakety Dlouhý pochod-2F dne 4. září 2020 z kosmodromu Ťiou-čchüan (angl. Jiuquan) v poušti Gobi. Miniraketoplán obíhal po mírně eliptické dráze ve výškách 331 a 347 km. Před svým návratem na Zemi vypustil malé těleso neznámého účelu, pravděpodobně experimentální družici. Na Zemi se vrátil po dvou dnech. Žádné další podrobnosti o letu ani snímky samotného čínského miniraketoplánu nebyly zveřejněné.
Jedinými dostupnými snímky jsou rozmazané záběry ze startu nosné rakety.

Obr.: Raketa Dlouhý pochod 2F startuje 4.9.2020 z kosmodromu Ťiou-čchüan (angl. Jiuquan) s čínským bezpilotním miniraketoplánem skrytým v nákladovém prostoru na špici rakety. Zdroj: China Central Television (CCTV)/Xinhua News Agency/China National Space Administration (CNSA), SciNews

 

Obr.: Raketa Dlouhý pochod 2F startuje 4.9.2020 z kosmodromu Ťiou-čchüan (angl. Jiuquan) s čínským bezpilotním miniraketoplánem skrytým v nákladovém prostoru
na špici rakety. Zdroj: China Central Television (CCTV)/Xinhua News Agency/China National Space Administration (CNSA), SciNews


Co do vzhledu, schopností a možných způsobů využití, předpokláda se u čínského miniraketoplánu značná podobnost se stroji Boeing X-37B, které v počtu dvou exemplářů (třetí pravděpodobně ještě ve stavbě) úspěšně provozuje letectvo Spojených států amerických.

Tento miniraketoplán je většinou vynášen na oběžnou dráhu v nákladovém prostoru rakety Atlas V, poprvé takto odstartoval 22. dubna 2010. Výjimkou byl pátý let (označený OTV-5), kdy byl vynesen raketou Falcon 9 společnosti Space-X. Raketoplán byl při tomto letu na oběžné dráze od 7. září 2017 do 27. října 2019, vytvořil tím rekord v délce trvání kosmického letu návratové kosmické lodě.
V současnosti je jeden z těchto miniraketoplánů na oběžné dráze při letu OTV-6, který začal 17. května 2020 startem s nosnou raketou Atlas V z Cape Canaveral.
Během tohoto letu byl raketoplánem 28. května 2020 vypuštěna 136 kg vážící družice FalconSAT-8, experimentální družice postavená kadety Akademie leteckých sil USA. Miniraketoplán při tomto letu také plní experimenty od civilní agentury NASA, při kterých se zkoumá vliv vesmírného prostředí na různé materiály a vliv přirozené vesmírné radiace na semena rostlin.

Letectvo Spojených států často také tají podrobnosti o vynášených nákladech a úkolech těchto raketoplánů, jsou ale alespoň k dispozici reálné fotografie a videozáznamy přístávání těchto strojů.

Obr.: Americký bezpilotní raketoplán Boeing X-37B na přistávací dráze v Kennedyho vesmírném středisku 27. října 2019 po návratu z rekordní mise OTV-5 v délce 779 dnů. Délka raketoplánu je 8.92 metru, rozpětí 4.55 metru, výška 2.90 metru. Autor snímku: U.S. Air Force/Jeremy Webster

 

Obr.: Americký bezpilotní raketoplán Boeing X-37B na přistávací dráze v Kennedyho vesmírném středisku 27. října 2019 po návratu z rekordní mise OTV-5 v délce 779 dnů. Délka raketoplánu je 8.92 metru, rozpětí 4.55 metru, výška 2.90 metru. Autor snímku: U.S. Air Force/Jeremy Webster

Miniraketoplány jsou samozřejmě ideální pro technologické zkoušky různých přístrojů
a materiálů, na rozdíl od běžných nenávratových družic je pak možné stav nákladu a jeho ovlivnění vesmírným prostředím po návratu na Zemi fyzicky podrobně prozkoumat.

Často se ale spekuluje o tom, že miniraketoplány jsou také výborně použitelné jako mobilní nosič senzorů dálkového průzkumu Země pro vojenské a zpravodajské účely. Výrazně lepší manévrovatelnost, která umožňuje raketoplánu nečekaně přejít na třeba i velmi atypickou oběžnou dráhu a pak jí zase stejně náhle opustit, dává mnohem více možností než u předvídatelných klasických družic.

Starší článek o komerční dostupnosti obrazových dat z čínských družic a jejich ukázkami (včetně dat z družic Gaofen-1 a Gaofen-2) je zde,
starší článek o radarové družici Gaofen-3 je zde.

Video zachycující letošní námořní start rakety Dlouhý pochod-11 z paluby lodě dne 15. září 2020 je na YouTube zde zde,
video z prvního námořního startu rakety Dlouhý pochod-11 z plovoucí plošiny 5. června 2019 je zde.

Článek zpracoval: Jiří Šustera

 

nahoru

zpět