Zprávy ze světa

18fe_illustration
21.09.2012

Spot 6 na oběžné dráze...

… úspěšně pořídil první zkušební snímky už třetí den po startu z indického kosmodromu.

Šestá družice z řady evropských družic Spot odstartovala 9.září 2012 z kosmického střediska Satish Dhawan na ostrově Sriharikota na palubě indického raketového nosiče PSLV-C21 (z angl. Polar Satellite Launch Vehicle) a za 18 minut byla vynesena na polární dráhu ve výšce 655 km. Start této rakety o délce 44 metrů a hmotnosti 230 tun tentokrát z řídícího střediska sledoval i indický premiér Manmohan Singh. Hlavním důvodem bylo, že šlo o 100. start indické kosmické agentury ISRO. Zároveň se také Spot 6 s hmotností 712 kg stal nejtěžší zahraniční družicí vynesenou nosičem PSLV. Indická kosmická agentura ISRO vynáší družice jiných zemí od roku 1999, původně jenom jako přívažky při startech s vlastními družicemi. V roce 2007 vynesením italské vědecké družice AGILE o hmotnosti 352 kg zahájila éru plně komerčních letů. Tímto posledním letem počet vynesených cizích družic agenturou ISRO dosáhl čísla 29, společně se Spotem-6 byla při tomto letu vynesena i japonská mikrodružice Proiteres.

Ze všech dosud vypuštěných družic Spot bude nový Spot 6 pořizovat nejpodrobnější obrazová data v rozlišení 1.5 metru a barevná data ve čtyřech pásmech modrého, zeleného, červeného a blízkého infračerveného světla.

Družice Spot 6, hmotnost 712 kg, rozměry 1.55m * 1.75 m * 2.7m, plocha slunečních panelů 5.4m2.  Výška oběžné dráhy 694 km. Zdroj a copyright: EADS Astrium

 

Obr. Družice Spot 6, hmotnost 712 kg, rozměry 1.55m * 1.75 m * 2.7m, plocha slunečních panelů 5.4m2. Výška oběžné dráhy 694 km. Zdroj a copyright: EADS Astrium

Vynesení Spotu 6 na nosiči agentury ISRO proběhlo na základě smlouvy podepsané už v roce 2008 mezi společností Astrium a společností Antrix, která je komerční odnoží agentury ISRO. Tento úspěšný start dělá z indických raketových nosičů vážné kandidáty i pro vynesení následujícího Spotu 7. Všechny přechozí družice Spot dosud startovaly pouze z evropského kosmodromu u města Kourou na území jihoamerické Francouzské Guyany a vynášely je francouzské rakety Ariane. Družice řady Spot provozovala původně francouzská společnost Spotimage, který byla založená v roce 1982 francouzskou kosmickou agenturou CNES (z franc. Centre National d´Etudes Spatiales). Majoritním akcionářem Spotimage se roku 2008 stala společnost Astrium, přední evropská firma v oblasti družicových projektů. Družice Spot-6 nyní podstupuje na oběžné dráze fázi uvádění do provozu, kalibrace přístrojů a pořizování prvních zkušebních snímků. Komerčně nabízeny budou její snímky až po ukončení této fáze, pravděpodobně v průběhu první poloviny roku 2013.

První zkušební snímek družice Spot 6 pořídila 12.9.2012, tedy 3 dny po startu. Na snímku je atol Bora Bora z Francouzské Polynésie v Tichém Oceánu. Zdroj a copyright: Astrium Services

 

Obr. První zkušební snímek družice Spot 6 pořídila 12.9.2012, tedy 3 dny po startu. Na snímku je atol Bora Bora z Francouzské Polynésie v Tichém Oceánu. Zdroj a copyright: Astrium Services

Druhým tělesem vyneseným při tomto letu byl Proiteres (z angl. Project of Osaka Institute of Technology Electric-Rocket-Engine onboard Small Space Ship), malá experimentální družice tvaru krychle o rozměrech 30 cm a hmotnosti 15 kg sestrojená studenty Osackého technologického institutu v Japonsku. Jejím cílem je testovat družicové elektrotermální pulsní plasmové motory velmi malých rozměrů, průměr spalovací komory jednotlivého motorku je 1 mm a délka 9 mm. V těchto motorcích se ve spalovací komoře elektrickým proudem mezi katodou a anodou odpařuje pevná pohonná látka a ta vytváří tah, který je sice velmi slabý, ale měl by být dostatečný pro korekce dráhy velmi malých družic a jednoduchá konstrukce takového motoru by měla být levná a spolehlivá. Družice má na palubě jednu kameru vysokého rozlišení s plánovaným využitím pro sledování distriktu Kansai a města Osaky, kde byla družice postavena. Další testy se mají týkat šíření radiového signálu a komunikace s družicí na frekvencích používaných radioamatéry. Při zapojení celosvětové sítě radioamatérů by tak bylo možné družice pracující na těchto frekvencích sledovat a případně s nimi i komunikovat téměř kdykoliv to bude potřeba bez ohledu na jejich momentální pozici.

Z obou družic vynesených při tomto letu byla ale družice Spot-6 nákladem nejen výrazně větším ale i významnějším. Historie družic Spot je už přes čtvrtstoletí dlouhá, ale z pěti předchozích jsou nyní funkční již jen dvě a obě již výrazně přesluhují původně plánovanou dobu životnosti.

První družice řady Spot-1 (akronym z franc. Système Pour l’Observation de la Terre, česky Systém pro pozorování Země) odstartovala v roce 1986 a pracovala do září 1990 byla deaktivována a udržována jako rezerva. V letech 1992 a 1993 byla krátce na několik měsíců aktivována. Po selhání Spotu 3 byl Spot 1 aktivován znovu v listopadu 1996, ale protože tehdy již nefungovala palubní magnetopásková paměť, nemohla družice data ukládat a bylo možné pořizování snímků jen takových oblastí, kde byla družice v dosahu některé z pozemních stanic a mohla data ihned při snímání odvysílat. V roce 2001 se snížil příkon energie z fotovoltaických článků na 10% původního stavu a družice se tak již stala prakticky nepoužitelnou.

Spot-2 odstartoval v roce 1990 a fungoval do léta 2009, kdy byl řízeně naveden do atmosféry, aby tam shořel a uvolnil místo na oběžné dráze.

Spot-3 v roce 1993, ale po necelých třech letech provozu selhal gyroskopický stabilizační systém družice, která se tak stala neovladatelnou a bylo s ní ztraceno spojení.

Každá družice Spot z této první trojice měla hmotnost cca od 1700 do 1900 kg a pořizovaly černobílá (panchromatická) obrazová data v rozlišení 10 metrů a barevná obrazová data v rozlišení 20 metrů ve třech pásmech odpovídajících oblastem zeleného, červeného a blízkého infračerveného světla.

Spot-4 odstartoval v roce 1998 a dosud pořizuje data, která jsou v témže rozlišení jako u jeho přechůdců, tj. černobílá v rozlišení 10 metrů a barevná v rozlišení 20 metrů, ale u barevných dat přibyl čtvrtý obrazový kanál pro snímání v pásmu krátkovlnného infračerveného záření (pásmo označováno anglickou zkratkou jako SWIR). Tato družice měla vzletovou hmotnost 2755 kg.

První snímek pořízený družicí Spot 4 dne 27.března 1998 zobrazuje Dunaj u maďarského města Baja ležícího jižně od Budapešti. Snímky starších družic Spot bývají v nepravých barvách, protože senzory těchto družic obvykle neměly barevný kanál pro snímání v oblasti modrého světla, ale zato snímaly i v oblasti blízkého infračerveného záření. Zdroj: CNES

 

Obr.: První snímek pořízený družicí Spot 4 dne 27.března 1998 zobrazuje Dunaj u maďarského města Baja ležícího jižně od Budapešti. Snímky starších družic Spot bývají v nepravých barvách, protože senzory těchto družic obvykle neměly barevný kanál pro snímání v oblasti modrého světla, ale zato snímaly i v oblasti blízkého infračerveného záření. Zdroj: CNES

Družice Spot-5 se vzletovou hmotností 3030 kg odstartovala v roce 2002. Družice má na palubě dva skenery HRG (z angl. High Resolution Geometric) umístěné vedle sebe napříč letu a pořizující černobílá obrazová datav rozlišení 5 metru. Protože jsou družicové scény současně snímané oběma detektory vůči sobě posunuté o půl obrazového pixelu, lze interpolací vytvořit obraz o rozlišení 2.5 metru. Barevná data jsou pořizována v rozlišení 10 metrů v pásmech zeleného, červeného a blízkého infračerveného světla, v pásmu krátkovlnného infračerveného záření (SWIR) jsou data pořizována v rozlišení 20 metrů. Při startu se předpokládala životnost této družice cca 5 let, tedy do roku 2007 a družice už nyní pracuje dvojnásobek původně plánované doby.

Nejnovější družice Spot-6 je při hmotnosti 712 kg nejlehčí družicí z řady Spot a tak bylo možné poprvé upustit od startu z evropského kosmodromu silnou, ale drahou raketou Ariane. I rozměry nového Spotu 1.55m * 1.75 m * 2.7m jsou zhruba poloviční oproti přechozímu Spotu-5. Přes nejmenší hmotnost a nejmenší rozměry bude tato nová družice pořizovat ze všech Spotů nejpodrobnější data, černobílá v rozlišení 1,5 metru a barevná ve čtyřech pásmech v rozlišení 6 metrů. Dodatečným zpracováním lze tato barevná data zaostřit podle černobílých dat a dát jim tedy také rozlišení 1.5 metru. Spot 6 je také prvním Spotem, který snímá barevná data i v pásmu modrého světla a z jeho dat lze proto snadno vytvořit obraz v přirozených barvách. Kombinace s barevným kanálem v pásmu blízkého infračerveného záření pak umožňuje vytvořit obraz v nepravých barvách jako u přechozích Spotů. Takový obraz v nepravých barvách je sice obtížněji čitelný pro laického pozorovatele, ale je méně ovlivněn oblačností a je vhodnější pro sledování vegetace.

Na jednom z dalších zkušebních snímků zachytila družice Spot-6 dne 13.9.2012 britský Gibraltar (jih je zde vlevo). Vpravo od středu je vidět mezinárodní letiště, jehož dráha se křižuje s jedinou silnicí vedoucí na španělské území. Provoz na této známé unikátní křižovatce je řízen běžnými semafory. Město zcela vpravo je už za hranicí ve Španělsku. Zdroj a copyright: Astrium Services

 

Obr. Na jednom z dalších zkušebních snímků zachytila družice Spot-6 dne 13.9.2012 britský Gibraltar (jih je zde vlevo). Vpravo od středu je vidět mezinárodní letiště, jehož dráha se křižuje s jedinou silnicí vedoucí na španělské území. Provoz na této známé unikátní křižovatce je řízen běžnými semafory. Město zcela vpravo je už za hranicí ve Španělsku. Zdroj a copyright: Astrium Services

Družici Spot-6 by měla na oběžnou dráhu následovat její sestra družice Spot-7 na počátku roku 2014. Při navzájem vhodně posunutých oběžných drahách bude tento pár pořizovat snímky vybraného zájmového území znovu každý den, nyní samotný Spot-6 bude schopen znovu nasnímat totéž místo zhruba až za 3 dny. Kromě toho bude dvojice Spot 6 a 7 spolupracovat s dvojicí družic Pléiades, kde je také už první na oběžné dráze a druhá se připravuje na start na počátku příštího roku 2013. Družice Pléiades budou poskytovat obrazová data velmi vysokého rozlišení 0.5 metru, ovšem oproti Spotům z menší plochy zemského povrchu. Proto se předpokládá spolupráce obou družicových párů, kdy by například v případě nějaké rozsáhlejší živelné katastrofy družic Spot pořídily přehledová data nižšího rozlišení 1.5 metru pro rozsáhlejší oblast a družice Pléiades by pak pořizovaly podrobná data 0.5 metru jen pro vybraná nejkritičtější území. Firma Astrium také provozuje a nabízí data z radarových družic TerraSAR-X a TanDEM-X, takže pokud půjde vše podle plánu a podaří se uvést do provozu dvojice družic Spot a družic Pléiades, získá tato evropská společnost komerčně velmi zajímavé komplexní portfolio nabízených družicových dat.

Všechny družice Spot zatím nasnímaly od roku 1986 více než 30 milionů družicových scén a životnost nových družic Spot 6 a 7 se předpokládá 10 let, takže tím by měla mít Evropa zajištěn vlastní zdroj družicových dat až do roku 2024.

 

nahoru

zpět