Zprávy ze světa

274e8_illustration
25.07.2017

Zrod obří ledové kry...

… u břehů Antarktidy sledovaly evropské a americké družice.

Událost se stala v oblasti Antarktického poloostrova, který je nejsevernější částí Antarktidy. Tento 1300 km dlouhý poloostrov vybíhá severozápadně směrem k Jižní Americe, od které ho ale dělí 1000 km oceánských vod. Při východním pobřeží poloostrova, omýván vlnami Weddellova moře, se rozprostírá Larsenův šelfový ledovec o rozloze zhruba 80 000 km² a právě v jedné jeho části, označované jako Larsen C, se už celé roky postupně šířila trhlina, která od něj postupně oddělovala plochu ledu o výsledné rozloze zhruba 5 800 km², tedy plošně přesahující rozlohu celého Moravskoslezského kraje. V menším měřítku podobné rozpady už dříve nastaly u částí Larsen A a Larsen B. Postup praskliny v Larsenu C už dlouho naznačoval, že se zde oddělí jedna z největších zaznamenaných plujících ledových ker. K definitivnímu oddělení došlo někdy mezi 10. až 12. červencem 2017. Tloušťka oddělené ledové kry je více než 200 metrů. Plocha části šelfového ledovce Larsen-C se tak ze dne na den zmenšila o více než 12%, odplouvající ledová kra o rozloze větší než dvojnásobek rozlohy Lucemburska a hmotnosti 1 bilion tun ledu dostala od amerického Národního ledního centra (angl. National Ice Center) jako jméno poněkud strohé úřední identifikační označení A-68.
Významná událost už od počátku zaujala odborníky a její průběh byl pečlivě monitorován nejrůznějšími družicemi i snímkováním z letadel.

Obr.: Antarktický poloostrov, Larsenův šelfový ledovec C a od něj oddělená ledová kra na datech pořízených americkou družicí Suomi NPP dne 12. července 2017, kdy už trhlina ve své nejsevernější části postoupila až k moři a proces oddělení ledové kry tím byl dokončen. Zdroj: NASA Earth Observatory by Joshua Stevens, LANCE/EOSDIS Rapid Response

 

Obr.: Antarktický poloostrov, Larsenův šelfový ledovec C a od něj oddělená ledová kra na datech pořízených americkou družicí Suomi NPP dne 12. července 2017, kdy už trhlina ve své nejsevernější části postoupila až k moři a proces oddělení ledové kry tím byl dokončen. Zdroj: NASA Earth Observatory by Joshua Stevens, LANCE/EOSDIS Rapid Response

Obr.: Animace složená ze snímků amerických družic Landsat s vyznačenou rostoucí trhlinou v ledovci Larsen C od roku 2006 do 2017. Zdroj: NASA/USGS Landsat

 

Obr.: Animace složená ze snímků amerických družic Landsat s vyznačenou rostoucí trhlinou v ledovci Larsen C od roku 2006 do 2017. Zdroj: NASA/USGS Landsat

Obr.: Fotografie praskliny v ledovci Larsen-C pořízená z letounu DC-8 agentury NASA dne 10.listopadu 2016. Prasklina je zhruba 100 metrů široká a několik stovek metrů hluboká. Zdroj: NASA, John Sonntag

 

Obr.: Fotografie praskliny v ledovci Larsen-C pořízená z letounu DC-8 agentury NASA dne 10.listopadu 2016. Prasklina je zhruba 100 metrů široká a několik stovek metrů hluboká. Zdroj: NASA, John Sonntag

Obr.: Přehledná animace poslední fáze oddělení kry od šelfového ledovce složená z dat evropských družic Sentinel 1 pořízených od května 2016 do 12. července 2017 umístěných na podkladové fotomapě. Zdroj: A.Luckman, MIDAS project, Swansea University, contains modified Copernicus Sentinel data (2017)

 

Obr.: Přehledná animace poslední fáze oddělení kry od šelfového ledovce složená z dat evropských družic Sentinel 1 pořízených od května 2016 do 12. července 2017 umístěných na podkladové fotomapě. Zdroj: A.Luckman, MIDAS project, Swansea University, contains modified Copernicus Sentinel data (2017)

Obr.: Detailní pohled na interferogram vytvořený ze dvou radarových scén evropských družic Sentinel-1 pořízených 7. a 14. dubna 2017 zachycujících oblast Larsenova šelfového ledovce C na Antarktickém poloostrově. Kromě snímání dat bez ohledu na oblačnost je unikátní vlastností radarových dat možnost vytvoření interferogramu za dvou radarových scén pořízených s časovým odstupem. Barevné proužky ve výsledném interferogramu zviditelní deformace povrchu vzniklé v období mezi pořízením první a druhé radarové scény. Zde je tak vidět deformace terénu v dubnu 2017 v okolí stále rostoucí trhliny v šelfovém ledovci na pobřeží. Zdroj: modified Copernicus Sentinel data (2017), ESA, processed by A. Hogg/CPOM/Priestly Centre, CC BY-SA 3.0 IGO

 

Obr.: Detailní pohled na interferogram vytvořený ze dvou radarových scén evropských družic Sentinel-1 pořízených 7. a 14. dubna 2017 zachycujících oblast Larsenova šelfového ledovce C na Antarktickém poloostrově. Kromě snímání dat bez ohledu na oblačnost je unikátní vlastností radarových dat možnost vytvoření interferogramu za dvou radarových scén pořízených s časovým odstupem. Barevné proužky ve výsledném interferogramu zviditelní deformace povrchu vzniklé v období mezi pořízením první a druhé radarové scény. Zde je tak vidět deformace terénu v dubnu 2017 v okolí stále rostoucí trhliny v šelfovém ledovci na pobřeží. Zdroj: modified Copernicus Sentinel data (2017), ESA, processed by A. Hogg/CPOM/Priestly Centre, CC BY-SA 3.0 IGO

Protože led už jako součást šelfového ledovce plul na hladině, jeho oddělení a následné tání výšku hladiny moře neovlivní. V současné době se kra nachází mimo frekventované lodní trasy, její pohyb může momentálně komplikovat pouze lodní dopravu k základnám v Anarktidě nebo plavby turistických lodí kolem antarktického pobřeží. Celá oddělená ledová kra A-68 by podle současných odhadů měla roztát během dvou let.

Článek zpracoval: Jiří Šustera

 

nahoru

zpět