Zprávy ze světa

74c7e_illustration
29.12.2017

Nové čínské družice...

… vypuštěné koncem roku 2017 mohou pořizovat i videozáběry Země v rozlišení 1 metr.

Dne 21. listopadu 2017 ve 12 hodin 50 minut odpoledne místního času odstartovala z čínského kosmodromu Tchaj-jüan (anglicky přepisovaném jako Taiyuan) v provincii Shanxi raketa Dlouhý pochod 6 se třemi družicemi v nákladovém prostoru. Družice mají společné jméno Jilin-1 a odlišují se svými pořadovými čísly 04, 05 a 06. Patří mezi optické družice, které budou snímat obrazová data povrchu Země s rozlišením podrobností okolo 1 metru. Na rozdíl od naprosté většiny podobných takových družic, které obvykle mohou pořizovat jenom jednotlivé statické snímky, tyto družice mohou zachytit pohyb a události na každém právě přelétaném území pomocí kontinuálního barevného videozáběru.

Tyto tři nové družice jsou už pravděpodobně počátkem sériové výroby těchto družic, které by, pokud se momentální velmi ambiciózní plány sahající až do roku 2030 zcela uskuteční, mohly dodávat aktuální obrazová data sledovaného území každých 10 minut.

Obr.: Raketa Dlouhý pochod 6 startuje 21. listopadu 2017 z kosmodromu Tchaj-jüan (Taiyuan) se třemi družicemi Jilin-1 04, 05 a 06. Zdroj: Xinhua

 

Obr.: Raketa Dlouhý pochod 6 startuje 21. listopadu 2017 z kosmodromu Tchaj-jüan (Taiyuan) se třemi družicemi Jilin-1 04, 05 a 06. Zdroj: Xinhua

Družice Jilin se jmenují podle provincie v severovýchodní Číně. Jméno provincie se přepisuje do většiny jazyků jako Jilin, do češtiny se ale přepisuje jako Ťi-lin. Stavbu družic z této provincie financovala a uskutečnila čínská komerční společnost Chang Guang Satellite Technology Co. Ltd.
Asijské družice mívají často dvě jména, jedno jednodušší a zapamatovatelnější pro západní svět a druhé v místním jazyce. Stejně tak jsou na tom i tyto družice, pro euroamerický svět mají jméno Jilin-1 a v Číně jsou označované čínským jménem Lingqiao-1 (do češtiny přeložitelné jako šikovný, chytrý nebo bystrý).

K vynesení družic byla použita nová třístupňová raketa Dlouhý pochod 6 (angl. Long March 6, čínsky Chang Zheng 6, z čínského jména někdy zkráceně označovaná jako CZ-6), která má délku 29.2 metru a průměr 3.35 metru. Prázdná raketa má hmotnost 9 020 kg, s natankovaným palivem 103 200 kg. Na tzv. heliosynchronní dráhy kolem Země je schopná vynášet družice o celkové hmotnosti až 1080 kg. Pro rakety Dlouhý pochod 6 to byl po prvním startu v září 2015 teprve druhý let, oba ale proběhly úspěšně.
Raketa je nejmenší z nové řady nosičů na tekuté palivo, má být ve službě společně se střední raketou Dlouhý pochod 7 a raketou pro nejtěžší náklady Dlouhý pochod 5. Tyto rakety by měly postupně nahradit zastarávající rakety Dlouhý pochod 2, 3 a 4. Bude to změna k lepšímu i z ekologického hlediska, protože nové rakety používají společně s okysličovadlem (tekutým kyslíkem) jako palivo kerosen, který způsobuje menší znečištění, než jaké způsobovalo dříve používané toxické palivo dimethylhydrazin UDMH. Pragmatickým důvodem k použití bezpečnějšího paliva je ale spíše to, že by to mělo výrazně přispět k jednodušší a rychlejší přípravě rakety pro start.

Družice Jilin vynesené touto raketou 21. listopadu 2017 mají pořadová čísla 04, 05 a 06. Předchozí družice Jilin byly do značné míry technologickým experimentem, kdy měly družice pro své konstruktéry hlavně otestovat svou funkčnost a použitelnost pořízených obrazových dat.
První družice Jilin-1 01 a Jilin-1 02 pro pořizování barevných videozáběrů byly vyneseny 7. října 2015 raketou Dlouhý pochod-2D z kosmodromu Ťiou-čchüan (do angličtiny přepisovaném jako Jiuquan). V nákladovém prostoru rakety byla současně vynesena i družice Jilin-1A pro pořizování statických obrazových dat (černobílých v rozlišení až 0.72 metru a barevných v rozlišení 4 metry) a zkušební technologická družice LQSat (Jilin-1 Smart Verification Satellite) pro pořizování obrazových dat v rozlišení 4.7 metru.
Následovala družice Jilin-1 03, která odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan (Jiuquan) 9. ledna 2017 v nákladovém prostoru rakety Kuaizhou-1A společně s dalšími dvěma experimentálními čínskými univerzitními družicemi Kaidun-1 (Caton-1) a Xingyun Shiyan-1. U této videodružice Jilin-1 03 byly vylepšeny některé její části (například počítač, zdroj energie, datový přenos). Zkušenosti nasbírané na prvních třech družicích pak byly použité pro konstrukci tří identických videodružic Jilin-1 04, 05 a 06 vypuštěných 21. listopadu 2017, kde se podle údajů provozovatele ještě podařilo rozšířit maximální plochy jednotlivých snímání obrazových dat na 19 km x 4.5 km. Primární část technologického vývoje těchto videodružic je tedy zjevně už hotová, nejsou nutné žádné další zásadní technologické změny a vylepšení, z jednotlivých experimentálních kusů je možné přejít na sériovou výrobu většího počtu družic podle vyzkoušeného úspěšného vzoru.

Obr.: Statická ukázka z družicového videozáběru pořizovaného družicemi Jilin-1. Na ukázce je letiště v kolumbijské Bogotě. Zdroj: Chang Guang Satellite Technology Co. Ltd.

 

Obr.: Statická ukázka z družicového videozáběru pořizovaného družicemi Jilin-1. Na ukázce je letiště v kolumbijské Bogotě. Zdroj: Chang Guang Satellite Technology Co. Ltd.

Družice Jilin jsou považované za první komerční v Číně samostatně vyvinuté družice. V budoucnosti by měly vytvořit komplexní soustavu, která se bude skládat z nejrůznějších druhů družic dálkového průzkumu Země a která by měla být schopná pořídit a dodat jakýkoliv druh družicových dat z jakéhokoliv místa na Zemi. Extrémně ambiciózní jsou plány na počet vypuštěných družic. V letech 2018 a 2019 by mělo kolem Země pracovat 16 družic, od roku 2020 by se počet družic měl zvýšit na 60 a od roku 2030 by se soustava měla skládat ze 138 družic, které by právě vzhledem k tomuto vysokému počtu byly schopné pořídit nová aktuální data z prakticky jakéhokoliv sledovaného místa na Zemi každých 10 minut! Cílem celé soustavy je poskytovat nejrychleji aktualizovaná data v nejvyšších rozlišeních.

Většina čínských družic je vypouštěná s cílem pořizovat data pro vlastní čínské instituce a organizace, především pak vládní. U mnoha vojenských a špionážních družic není ani známo, jakými přístroji jsou vybavené, všechny jimi pořízené snímky jsou tajné, běžnému uživateli nedostupné. U rozsáhlé soustavy komerčních družic Jilin, přestože i tady bude zřejmě vlastní čínská poptávka prioritní, by se jimi pořízená obrazová data měly stát komerčně dosažitelným zdrojem informací i pro zákazníky mimo Čínu.

Aktualizace z ledna 2018:

Prvním čínským startem roku 2018 bylo vynesení druhého páru družic Gaojing-1 (SuperView-1) společnosti Beijing Space View Technology Co., Ltd. z kosmodromu Tchaj-jüan (Taiyuan) dne 8. ledna 2018 raketou Dlouhý pochod 2D. Družice budou z výšky 500 km nad Zemí pořizovat statické optické snímky zemského povrchu v rozlišení 0.5 metru panchromatickým senzorem a 4 metry multispektrálním senzorem. První dvojice družic Gaojing-1 (SuperView-1) odstatrovala už 28. prosince 2016 také z kosmodromu Tchaj-jüan (Taiyuan) raketou Dlouhý pochod 2D, ale byly chybně vypuštěné na nižší oběžnou dráhu, jejíž nejnižší místo nad Zemí (tzv. perigeum) bylo ve výšce 214 km. Na plánovanou dráhu s výškou 514 km se nakonec těmto dvěma družicím povedlo dostat vlastními silami. Úspěšné dosažení plánované dráhy a pořízení první zkušebních snímků bylo oznámeno v lednu 2017. Ovšem spotřebování velkého množství paliva do jejich malých družicových raketových motorů, které jinak slouží většinou jen k drobným korekcím a dlouhodobému udržování družic na plánovaných drahách, může družicím způsobit velké problémy v budoucnu, kdy po předčasném vyčerpání paliva už nebudou schopné dále si držet správnou oběžnou dráhu a tím se pravděpodobně výrazně sníží pracovní životnost těchto prvních dvou družic. Vypuštění druhé dvojice družic v lednu 2018 a jejich uvádění do provozu zatím probíhá bez problémů.
I tato společnost Beijing Space View Technology Co., Ltd. zveřejnila svoje plány, podle kterých by v roce 2022 chtěla mít na oběžné dráze 4 optické družice s rozlišením pořizovaných statických obrazových dat 0.5 metru, další 4 optické družice s rozlišením lepším než 0.5 metru, další 4 radarové družice velmi vysokého rozlišení a zatím blíže neurčený počet dalších družic, které budou pořizovat videozáběry a další pro snímání hyperspektrálních dat.

Co se týká videodružic Jilin-1 společnosti Chang Guang Satellite Technology Co. Ltd, dne 19. ledna 2018 už byly vyneseny raketou Dlouhý pochod 11 další dvě (s pořadovými čísly 07 a 08).

Další zdroje družicových videozáběrů Země v rozlišení podrobností okolo 1 metru:

Za první komerční družici, která pořídila video z oběžné dráhy, je považována družice SkySat-1, kterou nyní provozuje společnost PlanetLabs (USA). Družice byla vypuštěna na oběžnou dráhu 21. listopadu 2013 a pořizuje černobílé videozáběry v délce 90 sekund s prostorovým rozlišením podrobností 1.1 metru.

Dalším zdrojem je kamera Iris, která byla kosmonauty připevněná k vnější části Mezinárodní vesmírné stanici ISS dne 27. ledna 2014. Iris pořizuje barevné videozáběry v délce 1 minuty s rozlišením 1 metr. Provozovatelem je kanadská společnost Urthecast.

Aktuální novinkou je družice VividX2 (původně pojmenovaná CARBONITE-2) britské společnosti Earth-i. Družice má hmotnost 100 kg a byla vynesena v rámci komerční kosmonautiky indickou raketou PSLV z indického kosmodromu Šríharikota dne 12. ledna 2018 do výšky 505 km nad Zemí. Společnost plánuje budoucí vytvoření soustavy 15 družic, které budou pořizovat barevné videozáběry v délce do dvou minut s rozlišením podrobností 1 metr.

Ukázky videozáběrů pořízených čínskými družicemi Jilin-1 (Lingqiao-1) je možné shlédnout na stránkách společnosti Chang Guang Satellite Technology Co., Ltd. zde.

Článek zpracoval: Jiří Šustera

 

nahoru

zpět