Zprávy ze světa

69502_illustration
28.03.2018

Série indických družic...

… CartoSat pokračuje družicí CartoSat-2F, která už pořídila první zkušební snímky.

Nová družice je už sedmou vypuštěnou družicí z řady indických družic CartoSat-2, které pořizují obrazová data Země s rozlišením lepším než 1 metr. Tato družice může pořizovat černobílá i barevná obrazová data, černobílá (panchromatická) data s rozlišením 0.65 metru, barevná data v pásmech modrého, zeleného, červeného světla a blízkého infračerveného záření v rozlišení 2 metry. Dodatečným speciálním zpracováním lze barevná data zaostřit pomocí podrobných černobílých dat a ve výsledku tak získat barevná čtyřkanálová data s rozlišením 0.65 metru. Z kombinace tří pásem viditelného světla lze vytvořit obraz snímaného území v přirozených barvách, který odpovídá barevnému vnímání světa lidským zrakem, při použití pásma blízkého infračerveného záření lze získat obraz ve falešných barvách, který je vhodný k odlišení různých druhů a stavů vegetace.

Obr.: Indická raketa PSLV startuje z kosmodromu Šríharikota 12. ledna 2018 ve 3:58 světového koordinovaného času UTC (9:28 místního indického času) s 31 družicemi na palubě, z nichž hlavním nákladem je družice CartoSat-2F. Zdroj: ISRO

 

Obr.: Indická raketa PSLV startuje z kosmodromu Šríharikota 12. ledna 2018 ve 3:58 světového koordinovaného času UTC (9:28 místního indického času) s 31 družicemi na palubě, z nichž hlavním nákladem je družice CartoSat-2F. Zdroj: ISRO

První družice s názvem CartoSat-2 odstartovala na oběžnou dráhu 10. ledna 2007, druhá družice této řady s označením CartoSat-2A odstartovala 28. dubna 2008 a třetí byla CartoSat-2B 12. července 2010. Tyto první tři družice dostaly do výbavy panchromatický přístroj pro pořizování pouze černobílých dat v rozlišení 0.8 metru.
Následující čtyři vynesené družice – CartoSat-2C startoval 22. června 2016, CartoSat-2D následoval 15. února 2017, CartoSat-2E dne 23. června 2017 a nejnovější CartoSat-2F byl vypuštěn 12. ledna 2018 – jsou technologicky identickými kopiemi a všechny už pořizují kromě černobílých dat v rozlišení 0.65 metru i barevná data s výše uvedenými možnostmi zpracování.
Družice CartoSat-2F bude velice pravděpodobně už poslední družicí řady CartoSat-2 a družice budoucí řady CartoSat-3 by měly pořizovat barevná data v rozlišení 2 metry a černobílá data (nebo barevná panchromatickým kanálem dodatečně zaostřená data) s rozlišením 0.25 metru.
O družici CartoSat-2F se dokonce uvažovalo už jen jako o záloze, která by zůstala na Zemi a která by odstartovala na oběžnou dráhu pouze v případě poruchy některé z předchozích družic, nakonec se ale Indie rozhodla jí použít také a rozšířit si tak kapacitu v pořizování těchto všeobecně žádaných a užitečných velmi podrobných obrazových dat.

Obr.: Družice CartoSat-2F před startem ještě na Zemi při testu rozevření slunečních panelů. V nákladovém prostoru rakety jsou sluneční panely složené a po vypuštění družice je jejich správné rozevření a zahájení výroby elektrického proudu pro družici jedním z kritických momentů. Tělo družice má výšku 2.5 metru, průměr 2.4 metru a sluneční panely po jeho stranách budou dodávat 986 Wattů elektrické energie. Zdroj: ISRO

 

Obr.: Družice CartoSat-2F před startem ještě na Zemi při testu rozevření slunečních panelů. V nákladovém prostoru rakety jsou sluneční panely složené a po vypuštění družice je jejich správné rozevření a zahájení výroby elektrického proudu pro družici jedním z kritických momentů. Tělo družice má výšku 2.5 metru, průměr 2.4 metru a sluneční panely po jeho stranách budou dodávat 986 Wattů elektrické energie. Zdroj: ISRO

Všechny družice z řady CartoSat-2 vynesly indické rakety PSLV (z angl. Polar Satellite Launch Vehicle). Start s družicí CartoSat-2F patřil mezi obzvláště sledované, protože předchozí start této rakety v srpnu 2017 s 1425 kg vážící navigační družicí IRNSS-1H skončil kvůli technické závadě neúspěšně. Raketa PSLV selhala poprvé hned při svém prvním startu v roce 1993, kdy se jí nepodařilo vynést družici IRS-1E. Další problém pak nastal v roce 1997, kdy kvůli nižšímu výkonu čtvrtého stupně nevynesla družici IRS-1D dostatečně vysoko, tato družice se ale použitím vlastního motoru nakonec dostala do správné výšky plánované oběžné dráhy. Od té doby rakety PSLV v různých variantách fungovaly spolehlivě při 38 startech až do 31. srpna 2017. Toho dne motory rakety sice fungovaly správně, ale aerodynamický kryt nákladového prostoru, který je nutný jako ochrana při průletu atmosférou v prvních minutách letu, se ve správnou chvíli neoddělil. Nadbytečná hmotnost těžkého neodhozeného krytu způsobila, že se náklad nedostal dostatečně vysoko. Co bylo ještě horší, družice IRNSS-1H zůstala v krytu uvězněná, takže nebyla ani teoretická možnost, že by se mohla pokusit o záchranu vlastními silami tak, jak se to v roce 1997 podařilo družici IRS-1D. Kvůli příliš nízké oběžné výšce byl aerodynamický kryt i s uvízlou družicí IRNSS-1H odsouzen k sestupu zpět do zemské atmosféry, kde kryt i družice shoří.
Po čtyřech měsících, kdy se pracovalo na odhalení a odstranění příčiny problému s aerodynamickým krytem, proběhl 12. ledna 2018 start rakety PSLV s družicí CartoSat-2F zcela úspěšně. Družice CartoSat-2F byla hlavním a při hmotnosti 710 kg i nejtěžším nákladem, současně ale bylo při tomto letu vyneseno i 30 dalších menších družic pocházejících nejen z Indie, ale i z USA, Jižní Koreje, Kanady, Velké Británie, Finska a Francie.
Malé družice vypouštěné jako sekundární náklad mají nejčastěji hlavně experimentální a technologické účely, kdy si soukromé společnosti nebo univerzity za nižší startovní náklady testují své přístroje. Dále to jsou často družice pro vědecké experimenty a astronomická pozorování, telekomunikační účely a nebo i malé levné družice s kratší životností pro pozorování Země. V tomto případě to byla například indická družice Microsat-TD (hmotnost 120 kg), která by měla po dobu několika měsíců pořizovat panchromatická obrazová data povrchu Země v rozlišení 0.78 metru a v infračerveném pásmu v rozlišení 6 metrů. Dále pak finská radarová družice ICEEYE-POC1 (hmotnost 70 kg), 4 optické družice Dove (hmotnost jedné družice 4 kg) soukromé společnosti Planet z USA a určitě je třeba zmínit i družici Carbonite-2 (hmotnost 91 kg) postavenou britskou společností Surrey Satellite Technology, která by měla pořizovat z oběžné dráhy kromě nehybných snímků i pohyblivé videozáběry. Britská společnost Earth-i si objednala u tohoto výrobce 5 družic vycházejících z této konstrukce a tyto videozáběry plánuje komerčně pořizovat a nabízet zákazníkům.

Hlavní družice CartoSat-2F po úspěšném vynesení raketou PSLV už prošla první nejkritičtější fází oživení a otestování základních systémů a ve výšce 505 km nad Zemí bude nyní procházet několik měsíců obvyklým obdobím postupného uvádění do provozu a opakovaným pořizováním testovacích snímků, pak bude uvedena do plného provozu. Předpokládaná životnost této družice je minimálně 5 roků.

Obr.: První zkušební snímek pořídila družice CartoSat-2F dne 15. ledna 2018, tedy tři dny po startu. Na snímku je oblast dvoumilionového města Indore ve střední Indii a místní kriketový stadion. Zdroj: NRSC / ISRO

 

Obr.: První zkušební snímek pořídila družice CartoSat-2F dne 15. ledna 2018, tedy tři dny po startu. Na snímku je oblast dvoumilionového města Indore ve střední Indii a místní kriketový stadion. Zdroj: NRSC / ISRO

Aktualizovaný přehled družic pořizujících komerčně dostupná obrazová data s rozlišením okolo 1 metru je zde.

Máte-li předběžný zájem o nákup těchto nebo jiných družicových dat, můžete kontaktovat oddělení prodeje a marketingu: marie.hakova[at]gisat.cz, tel: 270 003 732

Článek zpracoval: Jiří Šustera

 

nahoru

zpět