Zprávy ze světa

3830b_illustration
30.08.2019

Družice Pléiades Neo...

… budou od roku 2020 pořizovat komerční obrazová data povrchu Země s rozlišením 30 cm.

Evropská společnost Airbus oficiálně potvrdila, že v roce 2020 počítá s vypuštěním svých dvou nových družic Pléiades Neo, které budou pořizovat komerční obrazová data velmi vysokého rozlišení s velikostí obrazového bodu (pixelu) odpovídající 30 cm
na povrchu Země. Rozlišení blízké 30 cm dosud nabízely komerčním zákazníkům pouze dvě družice WorldView americké společnosti DigitalGlobe, ale po fatální závadě
na družici WorldView-4 je nyní dokáže pořizovat už jenom družice WorldView-3.

Družice Pléiades Neo navazují na předchozí evropské družice Pléiades-1A (start 17.prosince 2011) a Pléiades-1B (start 2.prosince 2012), které jsou stále funkční
a pořizují optická obrazová data v rozlišení 70 cm. Konstruktérem těchto družic byla společnost Astrium, která byla v roce 2013 včleněna do skupiny Airbus pod názvem Airbus Defence and Space.

První dvojice nových evropských družic Pléiades Neo by měla být dopravena
na oběžnou dráhu do výšky 620 km nad Zemí v polovině roku 2020 a druhá dvojice by měla následovat v roce 2022. Společnost Airbus bude provozovatelem a vlastníkem těchto družic, ale současně je i jejich stavitelem a investorem, přičemž investovaná částka přesahuje 550 milionů euro . Každá z těchto budoucích 4 družic by měla nasnímkovat za den půl miliónu km² povrchu Země a všechny 4 družice dohromady budou schopné zajistit snímkování zájmových oblastí jedenkrát denně pro úhly do 30° od nadiru (tj. pohledu kolmo dolů) a dokonce dvakrát denně pro šikmější snímky do 46° od nadiru.

Obr.: Družice Pléiades Neo budou snímkovat Zemi z výšky 620 km. Zdroj: Airbus DS

 

Obr.: Družice Pléiades Neo budou snímkovat Zemi z výšky 620 km. Zdroj: Airbus DS

Barevná obrazová data budou pořizována v šesti různých pásmech vlnových délek,
mezi nimi samozřejmě nechybí pásma červeného, zeleného a modrého viditelného světla pro vytvoření obrazu v přirozených barvách, dále pak v pásmo vlnových délek tmavě modré (pásmo angl. označováno jako Deep Blue), „červené hrany“ (angl. Red Edge)
a blízkého infra-červeného záření (angl. Near-infrared) pro zobrazování v nepravých barvách, které jsou vhodné pro různé ekologické a zemědělské aplikace, jako je například indentifikace a sledování stavu rostlin.

Pro zajištění rozsáhlé a efektivní pozemní podpory družic, tj. například pro sledování
a kontrolu aktuálních pozic družic, odesílání telmetrie, řízení družic a rychlý příjem nasnímaných obrazových dat v pozemních stanicích, uzavřela společnost Airbus smlouvu se Švédskou vesmírnou korporací SSC (z angl. Swedish Space Corporation).

Družice Pléiades Neo jsou první komerční družicovou soustavou vybavenou i laserovou komunikační technologií, která umožňuje napojení na Evropský přenosový datový systém EDRS (z angl. European Data Relay System), někdy označovaný i jako Vesmírná datová dálnice (Space Data Highway). V tomto systému mohou družice na nízkých oběžných drahách komunikovat s pozemními stanicemi prostřednictvím komunikačních družic
na geostacionární dráze. Družice tak mohou být ve spojení se svými pozemními stanicemi, aniž by musely být v jejich přímém dosahu. Téměř nepřetržité spojení s družicí umožňuje v případě náhlých krizových událostí změnit její pracovní program i v poslední chvíli před průletem nad danou zájmovou oblastí. Laserové komunikační terminály byly vyrobené ve spolupráci Airbusu s Německým střediskem pro letectví a kosmonautiku DLR (z něm. Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt), oproti předchozím komunikačním terminálům jsou o 60% lehčí a menší. Především je ale možné tímto systémem přenášet data s vysokou rychlostí 1.8 Gigabitů za sekundu, takže nasnímaná data jsou na Zemi k dispozici téměř ihned po svém pořízení družicí.

Obr.: Kontejnerová loď ve francouzském přístavu Le Havre na obrazových datech simulujících rozlišení obrazových dat z budoucích družic Pléiades Neo. Zdroj: IGN France 2018

 

Obr.: Kontejnerová loď ve francouzském přístavu Le Havre na obrazových datech simulujících rozlišení obrazových dat z budoucích družic Pléiades Neo. Zdroj: IGN France 2018

První i druhou dvojici družic Pléiades Neo vynesou evropské rakety Vega-C, které jsou vylepšenou a zvětšenou verzí současných raket Vega. Tyto původní rakety od svého prvního startu v roce 2012 vykonaly 14 úspěšných letů, při dalším startu dne 10.července 2019 ale raketa o svou bezchybnou pověst přišla. První dvě minuty letu probíhaly bez problémů, ale od okamžiku, kdy se měl oddělit první stupeň a zažehnout stupeň druhý, se raketa začala odchylovat od správné trajektorie. Beznadějná situace nakonec skončila ztrátou rakety i jejího nákladu, kterým byla družice Falcon Eye – 1 (česky Sokolí oko). Tuto družici postavila pro ozbrojené síly Spojených arabských emirátů také společnost Airbus (respektive její divize Airbus Defence and Space ), snímací aparaturu, která měla pořizovat obrazová data povrchu Země v rozlišení 70 cm, zkonstruovala francouzsko-italská společnost Thales Alenia. Konstrukce družice vycházela ze zkušeností s předchozími družicemi Pléiades, kterým se družice Falcon Eye hodně podobala. Hlavním uživatelem družice sice měla být armáda Spojených arabských emirátů, ale počítalo se s tím, že zbývající volná kapacita družice bude využita i pro pořizování dat pro komerční zákazníky. Zánik družice v důsledku havárie nosné rakety místo toho přivodil největší pojistnou událost v oblasti komerční kosmonautiky. Družice byla pojištěná na hodnotu 369 milionů euro, což sice nepokryje kompletně celou skutečnou cenu družice, jelikož, jako u většiny pojištění, i tady bude vyplacené pojistné menší než hodnota zničeného majetku, ale významně to zmenší finanční ztrátu pojištěnce. Stále se v blízké budoucnosti počítá s vypuštěním sesterské družice Falcon Eye – 2 a zda bude postavena náhrada za ztracenou první družici zatím není známo, stejně jako zatím nebyly zveřejněny přesné důvodu selhání rakety Vega. Případné nepříznivé výsledky vyšetřování by mohly způsobit odložení dalších startů původní rakety Vega. U nové rakety Vega-C bude použitý vylepšený první a druhý stupeň
od stejného výrobce (italská společnost Avio), výsledky vyšetřování selhání u starší verze tedy mohou ovlivnit i použití raket nové verze Vega-C, jejíž první start byl původně plánovaný na letošní rok 2019. Let s prvními dvěma družicemi Pléiades Neo má být letem až čtvrtého exempláře rakety Vega-C. Rakety Vega vždy startují z evropského kosmodromu Kourou na území Francouzské Guyany v Jižní Americe.

Technická životnost družic Pléiades Neo se předpokládá v délce více než 10 roků aktivního provozu na oběžné dráze.

Starší článek o startu první družice Pléiades-1A je zde, o pořízení prvních snímků zde
a o startu druhé družice Pléiades-1B zde.

Seznam družic pořizujících komerčně dostupná obrazová data velmi vysokého rozlišení je zde.

Článek zpracoval: Jiří Šustera

 

nahoru

zpět